Elektronické služby knihoven - konference

Konference Elektronické služby knihoven VIII se uskuteční ve spolupráci s Knihovnou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Záštitu nad akcí převzal člen Rady Zlínského kraje pro kulturu a cestovní ruch Ivan Láska.

Datum: 13. a 14. května 2025

Místo konání:

1. den Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Budova U18 – Vzdělávací komplex, Štefánikova 5670, Zlín
2. den Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, budova 15, Vavrečkova 7040 Zlín 760 01, kavárna

Vložné: 500 Kč na oba dny konference (bude vybíráno na místě, před zahájením konference). V případě účasti pouze na 1 den je vložné 300 Kč.
Ubytování si zajišťují účastníci sami. Tipy na ubytování.

Přihlašovací formulář – Přihlašování na konferenci bylo ukončeno.

Přihlášky nejpozději do 30. 4. 2025.

Konference se koná s podporou Ministerstva kultury ČR a SKIP ČR.

Program

13. května

12:00 - 12:50 Prezence účastníků

13:00 Zahájení konference, přivítání účastníků, Ing. Jan Kaňka, ředitel KKFBZ, PhDr. Ondřej Fabián, ředitel Knihovny UTB

13:10 – 14:45

Propojená data jako nový standard: budoucnost tvorby a správy knihovních dat v českém prostředí / Mgr. Lenka Maixnerová, Národní knihovna ČR. Přednáška představí výzvy a možnosti přechodu českých knihoven od tradičního formátu MARC 21 k propojeným otevřeným datům a nastíní širší dopady této transformace na správu a sdílení knihovních záznamů. Národní knihovna ČR se od začátku roku 2024 intenzivně zabývá touto problematikou v rámci institucionálního výzkumu Propojená otevřená data. Diskutovány budou potenciální přínosy pro efektivnější sdílení a zpracování knihovních dat, technologické překážky a připravenost českého knihovního systému na tuto transformaci.

Knihovna jako maják lidského vědění: Jak nespadnout do jámy, kterou si kopeme s pomocí umělé inteligence / Pavel Kasík, vědecký novinář, analytik, lektor a konzultant. Generativní AI mění způsob, jakým lidé pracují s informacemi – a s tím roste i hrozba jejich nekritického přijímání. Co se stane, když místo původních zdrojů budeme argumentovat screenshotem z chatbota? Pokud si odvykneme ověřovat informace a chápat jejich kontext, riskujeme ztrátu schopnosti skutečně rozumět světu. Knihovny v této situaci hrají klíčovou roli – jejich úkolem bude pomáhat lidem rozlišovat mezi věděním a iluzí znalostí. Boj o informační gramotnost začíná a knihovníci stojí v první linii. Jste připraveni?

Strategie digitalizace novodobých fondů Národní knihovny České republiky na léta 2024–2027 / Mgr. Vojtěch Halama, Národní knihovna ČR. Příspěvek představí aktuální strategii digitalizace novodobých fondů NK ČR. Zaměří se na priority a kritéria výběru titulů pro zpracování na interní digitalizační lince, poskytne přehled hlavních úskalí a specifik celého procesu a přiblíží dílčí úkoly na dané období, především ústřední záměr nastavení vhodné rovnováhy mezi vysokou digitalizační produkcí a reformátováním svazků, které to opravdu potřebují.

14:45 – 15:20 přestávka

Jsou knihovny digitální? / Lenka Hanzlíková, Městská knihovna v Praze. Knihovny se rozhodly zvednout další velké téma a pod značkou knihovny.digital se snaží veřejnosti přiblížit možnosti digitálních služeb státu a samospráv. A nezapomínají ani na své vlastní služby, které nabízejí online. Proč se knihovny do tématu pustily? Kde načerpat know-how? Co se v praxi osvědčilo? A o kterých digitálních službách státu nestačí jen mluvit, ale stojí za to je rovnou zavést do služeb knihovny?

Best practice digitální služby pro občany / Barbora Horáková, Krajská knihovna v Pardubicích

Kramerius pro všechny: využití AI, zpřístupnění pro zdravotně znevýhodněné / Ing. Martin Lhoták, Knihovna AV ČR, Ing. Petr Žabička, Moravská zemská knihovna v Brně. Příspěvek seznámí účastníky s aktuálním stavem vývoje systému Kramerius a České digitální knihovny. Zaměří se na využití AI při přípravě digitálních dokumentů a v uživatelském rozhraní Krameria. Představeny budou také nové možnosti zpřístupnění obsahu digitálních knihoven pro zdravotně znevýhodněné umožněné platnou legislativou a dohodou mezi knihovnami a institucemi, kde zdravotně znevýhodnění studují nebo jsou registrováni.

16:35 – 16:50 přestávka

Pohled uživatele na digitální knihovny / Ing. Aleš Brožek, Knihovna Ústeckého kraje, Ústí nad Labem. V internetovém prostoru se vyskytuje obrovský počet digitálních knihoven. Jen Registr digitalizace odkazuje téměř na šedesátku jich. Autor přednášky při svém bádání užívá většinu těchto digitálních knihoven a rád by se podělil s IT pracovníky o zkušenostech, které při práci s nimi získal.

Digitální průkaz Tritius / Pavel Straka, Tritius.cz a Barbora Urbánková, Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti. Knihovní systém Tritius nabízí svým uživatelům digitální čtenářské průkazy v jejich mobilních zařízeních. Ty je možno používat v aplikacích Apple Peněženka, Google Peněženka a Portmonka. Příspěvek představí možnosti využití digitálního průkazu nejen jako identifikačního prostředku ale i jako prostředníka komunikace knihovny se čtenářem. Druhá část příspěvku představí službu Digitální průkaz, který slouží k identifikaci čtenáře, z pohledu Knihovny BBB v Uh. Hradišti a zkušenosti za 4 měsíce od spuštění.

17:40 Ukončení prvního dne konference

18:00 architektonická procházka Zlínem a návštěva Infopointu baťovského bydlení, prohlídka pro zájemce

18:00 ESK Run, pro zájemce

Večerní posezení v restauraci

14. května

9:00 – 10:40

Audiovýpůjčky v knihovnách / Václav Štěch, Palmknihy a Mgr. Libuše Pavlicová, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně. Jak si audioknihy našly cestu do knihoven? Co všechno obnáší jejich půjčování? A jak si vedou v číslech? Přijďte si poslechnout, jak se audioVýpůjčky za poslední roky vyvíjely – od prvních implementací až po dnešní nabídku, kterou již využívají desetitisíce čtenářů. Aktuální statistiky, trendy a způsob propagace ze strany knihoven. Zjistíte, jak můžete službu nabídnout i ve své knihovně a jak díky ní oslovit nové skupiny čtenářů.

Vzdělávací lekce a programy s využitím AI / Miloslav Linc, Městská knihovna v Praze. AI nástroje mohou výrazně usnadnit a zefektivnit přípravu vzdělávacích programů pro školy i veřejnost. Představíme si bezplatné nástroje, které pomohou s tvorbou kompletních scénářů lekcí, rozmanitých cvičení, kvízů, pracovních listů, ale i generováním obrázků, videí a hlasových výstupů. Ukážeme si, jak díky AI ušetřit čas a věnovat ho samotným uživatelům.

AI v novém Manuscriptoriu / Mgr. Michael Lužný, Národní knihovna ČR. Příspěvek představí první získané výsledky a sumárně nastíní dosavadní poznatky plynoucí z jejich praktické aplikace.

Když Google nenachází a Wikipedie tápe: Knihovny jako pevný bod v chaosu internetu / Martin Krčál PhD., Moravská zemská knihovna v Brně. Příspěvek ukáže, jak mohou učitelé a studenti středních škol využít Knihovny.cz jako spolehlivý nástroj pro studium, přípravu na maturitu či tvorbu odborných prací. Zaměříme se na konkrétní funkce portálu, které usnadňují vyhledávání knih, článků a dalších studijních materiálů a informací. Zároveň představíme možnosti, jak knihovny mohou zakomponovat Knihovny.cz do svých vzdělávacích akcí, například při workshopech mediální gramotnosti, kurzech efektivního vyhledávání informací či školeních pro pedagogy. Portál se tak může stát nejen nástrojem pro individuální práci studentů, ale i užitečným prvkem knihovnických vzdělávacích programů. Chcete ukázat studentům, kde hledat informace, kterým mohou opravdu věřit? Přijďte zjistit, jak na to s portálem Knihovny.cz!

10:40 – 11:10 přestávka

Bank iD a knihobox / Ing. Petr Štefan, KP-SYS a vybraný zástupce Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně

Chytré vyhledávání ve starých novinách / Mgr. Jan Rychtář, Trinera s.r.o. Příspěvek představuje prototyp aplikace pro sémantické vyhledávání ve starých novinách z 19. a 20. století. Systém využívá velké jazykové modely k nalezení a shrnutí nejrelevantnějších článků podle uživatelského dotazu, přičemž poskytuje zpětné odkazy na původní zdroje.

Blok „bleskovek“

Tvoříme celorepublikovou síť digitálních asistentů / Tomáš Hubálek, Moudrá Sovička z.s. Zapojení knihoven do platformy Moudrá Síť, která vytváří celorepublikovou síť digitálních asistentů, aby každý senior měl v místě svého bydliště svého digitálního asistenta, který mu ukáže, jak správně a bezpečně používat moderních technologie a služby.

Knihovna 24/7? Skoro! A bez knihovníka! / Hana Nemčičová, Městská knihovna Chodov. Naše knihovna otevírá dveře i ve chvílích, kdy knihovník doma usrkává čaj a čte si něco napínavého (pravděpodobně příručku o zabezpečení budov). Pravidelní čtenáři mají totiž možnost vstoupit do knihovny i mimo oficiální výpůjční dobu – stačí mít čip a chuť po knižních dobrodružstvích. Uvnitř se mohou volně pohybovat, listovat, vybírat a hlavně si vyzvednout rezervované knihy. Self-check jim pak tiše (a bez komentářů) načte knihy na konto. A protože i knihy mají rády bezpečí, vstupy jsou pečlivě sledovány a celá budova je pod dohledem chytrého bezpečnostního systému, který lze ovládat i na dálku. Zajímá vás, jak tahle samoobslužná magie funguje v praxi? Přijďte si poslechnout víc – a možná se i inspirovat!

První pokusy o integraci nástrojů umělé inteligence v Knihovně UTB / PhDr. Ondřej Fabián, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Knihovna. Příspěvek přibližuje nástup umělé inteligence do vysokoškolského prostředí a snahy knihovny o uchopení tohoto tématu. Aktuálně existuje ve službách knihovny hned několik služeb na bázi AI, přičemž jejich přínos, kvalita i cenová politika jejich producentů je velmi různorodá. Příspěvek tak shrnuje dosavadní zkušenosti a výhled do budoucna v této dynamicky se rozvíjející oblasti.

Projekt Smart vzdelávanie v knižniciach: Cesta k digitálnej budúcnosti / Ing. Petr Žabička, Moravská zemská knihovna v Brně a Tomáš Fiala, CVTI SR. Projekt Smart vzdelávanie v knižniciach bez hraníc prepája moderné technológie a vzdelávanie v českých a slovenských verejných knižniciach. Cieľom je vytvoriť inovatívny program, ktorý umožní knihovníkom rozvíjať digitálne zručnosti a sprostredkovať ich širokej verejnosti – od žiakov a študentov až po dospelých. Vďaka umelej inteligencii, 3D tlači a virtuálnej realite získajú knižnice nové možnosti edukácie a stanú sa centrom inkluzívneho a interaktívneho učenia pre všetky vekové kategórie.

Využití AI pro detailní popis digitalizovaných článků periodik / Ing. Jakub Hagara, Cosmotron Bohemia, s. r. o. Mnohé instituce vlastní fond čítající několik set tisíc periodik s články, které sice jsou převedeny do digitální podoby, ale nejsou plně katalogizované. Badatelům se v nich špatně vyhledává, obsah a anotace jsou v podstatě skryty v textu. Jednotlivé ročníky jsou často svázané do jednoho pdf souboru, ve kterém se sice dá vyhledávat fulltextově, ale vzhledem k celkovému množství je to neefektivní. Řešením by bylo časově, a tedy i finančně velmi náročné manuální zpracování. Avšak nemusí to tak být! V našem příspěvku uvidíte, jak je možné zpracovávat digitalizované noviny a časopisy až na úrovni článků a nadpisů pomocí strojového učení. V získaných údajích je možné vyhledávat, zpracovávat je a zpřístupňovat. Přijďte se seznámit s Automatizovaným systémem pro analytický rozpis periodik!

13:00 Ukončení konference

13:00 Exkurze v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně, pro zájemce

Program je průběžně aktualizován.