Autor hledá v knize odpověď na otázku, proč se z české a slovenské historické paměti vytratilo slovo holocaust, a to i přesto, že jak v Protektorátu Čechy a Morava, tak i ve formálně samostatném Slovenském štátu došlo k vyvraždění několika set tisíc obyvatel židovského původu. Příčiny nachází jak v konstruování historické paměti v době komunistické diktatury, tak ve vědomém opomíjení židovské otázky po roce 1989, ve způsobu traktování druhé světové války v českém a především slovenském prostředí, v proměnách výkladu protiválečného odboje i kolaborace ve válečných letech, resp. v jen obtížném vyrovnávání se Čechů a Slováků s vlastní minulostí 20. století.