Kniha se zabývá obdobím od mnichovské dohody z roku 1938 po komunistický puč v únoru 1948. Autor zpochybňuje tzv. mýtus Československa jako jediného demokratického státu ve střední Evropě a podrobně analyzuje politickou činnost Benešovy vlády v Londýně. Na základě archivních zdrojů dokládá, jak vztahy československého státu k židovské menšině ovlivňoval nacionalismus i zkušenost s okupací Čech a Moravy a odtržením Slovenska. Dokazuje také, že vládní podpora sionistického hnutí byla součástí plánů na přetvoření osvobozené republiky v homogenní stát Čechů a Slováků, k nimž patřil i poválečný odsun Němců.