Soubor povídek z prostředí romské komunity sedmdesátých let 20. století, ve kterých autorka využila svých dlouholetých zkušeností ze sociální práce. Jednotlivé povídky propojuje postava Pepiny, která se stává kurátorkou na Praze 4. Její kancelář je v Nuslích, blízko náměstí Bratří Synků, kde se v upatlaném parčíku scházejí olašští Romové. Pepininými klientkami a hrdinkami mnoha příběhů byly olašské i slovenské Romky jako stará Petronila-Phuri, krásná Verona se spoustou dětí nebo Božena Červeňáková ze Slovenska. Pepina se při své práci seznámí s rozličnými lidmi, třeba se skvělými romskými muzikanty nebo s nadaným malířem, a postupně začíná chápat romskou mentalitu.