Kniha seznamuje s myšlením i praxí českých anarchistických hnutí od sedmdesátých let 19. století až po současnost. V pěti kapitolách věnovaných přelomu 19. a 20. století zachycuje rozkoly mezi anarchisty a sociálními demokraty, svět severočeských anarchistických horníků, průniky anarchistických myšlenek a poezie „generace buřičů“, setkávání anarchismu a feminismu i rebelství Franty Sauera a Jaroslava Haška. Pět kapitol zaměřených na přelom 20. a 21. století představuje zrod nového anarchismu z ducha subkulturní a antitotalitární revolty, různé proudy v českém anarchismu a jím inspirovaném antifašismu, vztahy mezi anarchistickým a environmentálním hnutím, squatting a anarchistický feminismus.