Sbírka uvádí pod svým metaforickým názvem výběr povídek dvou předních vietnamských představitelů dvou etap moderní vietnamské realistické literatury. K první generaci Vietnamců, kteří měli možnost ve své zemi dosáhnout vzdělání moderního západního typu, náležel Nguyễn Công Hoan. Nam Cao, druhý z uváděných autorů, patřil naopak k těm, kdo svůj literární věhlas získali ještě na sklonku koloniální éry. V exkurzu do tří dekád moderní vietnamské literatury od chvíle, kdy se vietnamští autoři teprve seznamovali s žánrem povídky západního stylu, přes nejrozvinutější fáze realismu až po období otevřeného odporu proti francouzské nadvládě, se českému čtenáři naskýtá možnost blíže nahlédnout do vietnamské duše skrze moderní pojetí literatury, jež realisticky popisuje každodenní život, přičemž zachovává tradiční chápání morálky a společenské angažovanosti spisovatele.