Studie dánského historika a bohemisty sleduje vývoj české společnosti za vlády habsburské dynastie, za první republiky i za socialismu. V netradičních průhledech autor ukazuje, jak se tento svět jevil například očím britských cestovatelů devatenáctého století, intelektuálním elitám první republiky nebo politikům a spisovatelům, kteří se podíleli na obrodném procesu roku 1968. Komentuje debaty o tom, kam mezi Západem a Východem patří Češi a jejich kultura, sleduje rozšíření českého světa o slovenský prvek po roce 1918 a podrobněji se věnuje několika různorodým osobnostem: Arthuru Breiskému, Arnoštu Krausovi, Karlu Čapkovi, Václavu Černému či právě Vladimíru Macurovi.