Oceňovaný román je působivou výpovědí o lidském životě, který se ocitá v závěrečném cyklu svého bytí a pokouší se důstojně zakončit pouť na tomto světě. Ve vyhnanství, kterým je pro klienty Rezidence Ráj, se lidem dostává skutečného milosrdenství, soucitného a důstojného zacházení pouze od některých ošetřovatelek. Životní osudy personálu i klientů vypovídají o problémech světa - emigraci, negramotnosti v Portugalsku, údělu žen v oblasti Amazonie, jež jsou od dětství vystavovány sexuálnímu násilí. Autorkou zápisků a záznamů i vypravěčkou je klientka domova pro seniory. Zdánlivě banální, převážně tragikomické epizody z každodenního života obyvatel domova umocňují vědomí bezmoci člověka ve stáří a vůči tělesnému opotřebení. Ve výpovědi paní Alberti však zaznívá, přes fyzické i duševní utrpení, vůle svést důstojně „poslední bitvu života", nevzdat se radostí a lásky.