Čtenářský spolek ve Zlíně

...aneb Vánoční příběh zlínského čtenářství

Před 140 lety, o Štědrém dnu roku 1885, se ve Zlíně odehrála událost, kterou by tehdy sotva kdo považoval za historický milník. Zatímco se městem nesla vánoční atmosféra a okny stavení probleskovala světla svíček, skupina zlínských občanů v čele se starostou Mikulášem Kašpárkem usedala k sepsání písemnosti. Nešlo však o přání ani koledu, ale o oficiální žádost o založení čtenářského spolku. Spolu s žádostí putovaly na úřad i pečlivě sepsané stanovy.

Naši předkové v nich formulovali jasnou představu, s níž spolek zakládali, a sice podporovat vzdělávání členů a pěstovat společenský život v době, kdy kulturní příležitosti nebyly samozřejmostí. Cestu k tomu viděli ve spolkové knihovně, četbě časopisů, přednáškách všeho druhu (s výjimkou politických), zpěvu, hudbě, divadelních hrách i dalších dovolených zábavách. A nechyběly ani společné výlety za hranice tehdejšího Zlína.

Žádost byla poslána na okresní hejtmanství v Uherském Hradišti a odtud putovala na moravské místodržitelství do Brna, které mělo pravomoc ji schválit. A právě tam, na samotném sklonku roku, na silvestra 1885, padlo rozhodnutí: čtenářský spolek ve Zlíně může vzniknout. Oficiální oznámení dorazilo výboru 8. ledna 1886 opět přes okresní hejtmanství a 2. února se v hostinci U Zlatého anděla konala ustavující schůze. Protokol z tohoto prvního jednání se zachoval dodnes.

Tradice čtenářství však ve Zlíně sahá ještě hlouběji. V literatuře se objevují zmínky o knihovně z první poloviny 19. století. Historik a zlínský rodák Karel Stloukal ve sborníku Duchovní kultura zlínské oblasti popisuje úsilí místních učitelů o kulturní povznesení tehdejšího, jak píše, „zanedbaného lidu“. Vyzdvihuje zejména Karla Schneidera, městského tajemníka, který ve 40. letech 19. století s podporou českých vlastenců založil první lidovou knihovnu. Podrobnosti o této pozapomenuté kapitole uvádí Zdeněk Fišer v článku publikovaném v časopise ZVUK Zlínského kraje. Další zmínku nacházíme i ve spisku Dvacet pět let Živnostensko-průmyslové záložny ve Zlíně 1912–1937, kde se píše, že také v roce 1864 měl vzniknout ve Zlíně čtenářský spolek z iniciativy starosty Tomáše Tlustáka a na popud Františka Bartoše, jehož jméno nese knihovna dnes ve svém názvu.

Zdá se však, že teprve třetí pokus, ten vánoční z roku 1885, zapustil své kořeny ve zlínské půdě natrvalo. A právě z této skromné iniciativy se později – a také s podporou Tomáše Bati – začalo rodit moderní veřejné knihovnictví ve Zlíně.

 

Archivní dokumenty k založení spolku

Kopii schválení stanov a Protokol z ustavující schůze Čtenářského spolku ve Zlíně a jejich přepis zobrazíte kliknutím na příslušný obrázek. Originály jsou uloženy ve Státním okresním archivu Zlín (Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín, fond Knihovna Františka Bartoše Zlín, č. př. 128/1982, poř. č. 1.):

Zakládací listina Přepis zakládací listiny

 

Čtenářský spolek v datech

1885
Stanovy Čtenářského spolku byly schváleny Moravským místodržitelstvím v Brně dne 31. 12. 1885.
1886
Na zřizující valné hromadě konané 2. 2. 1886 v sále hostince U Zlatého anděla byl formálně založen Čtenářský spolek – patří k nejstarším doloženým spolkům ve Zlíně.
Počet členů spolku: 52
Dne 11. 3. 1886 byla obecní knihovna předána do správy Čtenářskému spolku rozhodnutím zlínského zastupitelstva. Tento fond se stal základem knihovny spolku.
1887
Prvním čestným členem spolku byl jmenován František Bartoš.
1892
Spolku se podařilo získat lepší místnosti ve zlínské Občanské záložně, kam se z hostince U Zlatého anděla přesunuli.
1899
Fond: 735 svazků, 683 výpůjček
1900
Fond: 783 svazků, 968 výpůjček
1901
Fond: 848 svazků, 1 100 výpůjček
Byl schválen návrh, aby knihovna poskytovala výpůjčky zdarma také nečlenům spolku.
1902
Fond: 860 svazků, 2 484 výpůjček
1905
Knihovna Čtenářského spolku získala název „veřejná knihovna“.
Zároveň začala dostávat pravidelnou finanční podporu od městské správy.
1909
Spolek se přestěhoval do místností na Pagáčově, knihovna byla přemístěna na radnici.
1911
Byly zavedeny čtenářské legitimace obsahující plnou adresu, knihovní řád a zdravotní pravidla.
1913
Fond: 1 699 svazků, 4 157 výpůjček
1919
Dne 22. 7. 1919 byl schválen československý knihovnický zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních.
1920
Na valné hromadě 26. 2. 1920 bylo jednáno o předání knihovny Čtenářského spolku městu Zlín.
1921
Předávací protokol, stanovující podmínky převodu knihovny, byl podepsán 2. 6. 1921.
Dne 24. 6. 1921, rozhodnutím městského zastupitelstva, vznikla Městská knihovna ve Zlíně.
Tímto aktem zanikla hlavní a historická role Čtenářského spolku jako provozovatele knihovny.
1931
Čtenářský spolek ve Zlíně oficiálně zanikl.
 
 

Poslední změna: 22.12.2025