Kolektivní monografie reaguje na všeobecné přesvědčení, že kvalitu života seniorů pozitivně ovlivňuje aktivita ve stáří. Zkoumá, zda a jak současná sociální politika vlády, občanská společnost a aktuální systémy sociálních služeb aktivity a samostatnost stárnoucí populace skutečně podporují. Autoři na základě analýz dospěli k řadě kritických závěrů a předkládají i návrhy ke zlepšení. Současně upozorňují, že sociální služby a sociální práce budou muset v 21. století řešit nové sociální výzvy, vyvolané nejen demografickými jevy, ale také digitalizací, globalizací či novodobým stěhováním národů. Varují, že na to naše sociální systémy nejsou připravené.