Román je příběhem vztahu dvou lidí ze sociálně zcela odlišného prostředí, který se odehrává na pozadí německých dějin přibližně od konce devatenáctého až do sedmdesátých let dvacátého století. Olga, která pochází z nuzných poměrů, je po smrti rodičů úsečně a odměřeně vychovávána babičkou. Ctižádostivá Olga však toto období bez velké újmy přežije a poté si splní velký sen: stane se učitelkou. Problémy nastanou ve chvíli, kdy se zamiluje do syna továrníka a velkostatkáře Herberta. Oběma mladým lidem nevadí propastné rozdíly v jejich sociálním postavení, liší se ale povahou a představami. Olga touží po tichém a harmonickém domovu, zatímco Herbert sní o tom, že přispěje ke slávě německého impéria. Proto bojuje v koloniální armádě a začleňuje se do výzkumných expedic. Z jedné takové výpravy se však nevrátí. Olga si dlouho odmítá přiznat, že Herbert zahynul. Svědčí o tom i její dopisy, které mu v přestávkách psala až do pozdního věku a které tvoří závěr tohoto románu. I když je v nich láska i naděje, přece jen začnou občas mezi řádky prosvítat pochybnosti a nejistoty...