Publikace Kulturní dědictví Severní státní dráhy následuje způsobem zpracování a zaměřením knihu Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB), která byla vydána v roce 2012. Severní státní dráha (NStB), budovaná na státní náklady severně od Vídně, využila již dokončených tratí KFNB, ke kterým se připojila v Olomouci a v Brně, kde vznikla dvojnádraží obou společností. Kmenové tratě KFNB a NStB se staly páteřemi železniční sítě habsburské monarchie i dnešní České republiky. Předložená publikace se zabývá třemi úseky Severní státní dráhy, Olomouc–Praha, Brno–Česká Třebová a Praha–Děčín. Podoba prvních nádraží NStB byla dána zásadami stanovenými státem, ale i činností inženýrů, zejména Antona Jünglinga, kteří přešli do státních služeb po zkušenostech získaných u KFNB. Publikace podává výpověď o podobě stanic Severní státní dráhy a dochovaných objektech z období výstavby trati a následujících vývojových etapách utvářených stavební činností vlastníků. Po prodeji státních drah se stala NStB v letech 1855–1909 kmenovou tratí Rakouské společnosti státní dráhy (StEG), která vybudovala vlastní spojení mezi Vídní a Brnem přes Hrušovany nad Jevišovkou a Střelice a další sekundární síť. Text provázený bohatými obrazovými materiály je rozdělen na historickou část, typologii, ve které je analyzován vývoj stavebních druhů, a katalog kulturních památek.