Mezinárodní vědecká konference

Morava na rozhraní epoch
Jan Ohéral a společnost ve druhé třetině 19. století

Termín: 20.–21. září 2010
Místo konání: Technologické inovační centrum Zlín, Vavrečkova 5262 (23. budova továrního areálu)

O konferenci: V letošním roce uplynulo 200. let od narození Jana Ohérala (1810–1868), významné osobnosti veřejného života na Moravě 19. století. Jeho rodištěm byla obec Žalkovice ve Zlínském kraji. Osobnost Jana Ohérala dává příležitost věnovat pozornost tématům z dějin novověku, literatury, žurnalistiky a kultury a zhodnotit období nástupu národního obrození ve druhé třetině 19. století na Moravě.

Sborník z konference vyšel jako samostatné číslo Časopisu Matice moravské, roč. 129 (2010), supplementum 2.

Program konference | Fotogalerie | Pořadatelé | Více o Janu Ohéralovi

Program konference

Pozvánka ke stažení ve formátu PDF

20. září (pondělí)

od 12 hodin – Prezence
13.00–13.30 – Zahájení a zdravice hostů
13.30–15.10 – Identity a reprezentace: Milan Řepa – Podoby vlasti a vlastenectví v předbřeznové Moravě; Tomáš Kubíček – Týdenník a reprezentace národa a národnosti u F. M. Klácela; Pavel Cibulka – Kontury národního vědomí intelektuální elity na Moravě; Václav Vaněk – Obraz české společnosti v humoristických časopisech ve 40.–60. letech 19. století
15.10–16.30 – Jan Ohéral a politika: Jiří Malíř – Jan Ohéral a dobové ideově politické proudy; Viktor Velek – Rok 1848 a vídeňští Češi a Moravané na stránkách Ohéralova Týdenníku; Lukáš Fasora – Jan Ohéral a počátky moderní brněnské samosprávy 1851–1856
16.45–17.30 – Publicistika a kultura: Magdaléna Pokorná – Publikační možnosti a limity v polovině 19. století – vydavatelské strategie; Dagmar Mocná – Neruda, Ohéral a pražská německá žurnalistika 50. let 19. století; Lenka Kusáková – Ohéralova Moravia jako příklad česko-německé kulturní spolupráce; Getraude Zand – Jan Ohéral a Božena Němcová
Žalkovice – společenský večer pro pozvané

21. září (úterý)

9.00–10.20 – Hranice a souvislosti: Peter Zajac – Roky suchoty a nemoty? Päťdesiate roky devätnásteho storočia; Lubica Somolayová – Daniel Sloboda, botanik a etnograf; Iva Krejčová – Daniel Sloboda a kulturní styky východní Moravy s Čechami a Slovenskem; Petr Komenda – Estetika přírody v poezii Vincence Furcha
10.40–12.20 – Noviny a novináři: Jiří Štaif – Novináři v české národní společnosti mezi elitní reprezentací, profesí a zatracením (30.–90. léta 19. století); Martin Sekera – Novinářské ideály a realita novinářské profese; Jaromír Kubíček – Počátky české žurnalistiky na Moravě
12.45 – Závěr jednání

Fotogalerie

1. den konference

2. den konference

Doprovodný večerní program v Žalkovicích

Pořadatelé

Muzejní a vlastivědná společnost v Brně
Krajská knihovna Františka Bartoše, Zlín
Obec Žalkovice

Spolupořadatelé

Historický ústav AV ČR
Historický ústav FF MU, Brno
Matice moravská v Brně
Universität Wien
Ústav české literatury a literární vědy FF UK, Praha
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav slovenskej literatury SAV, Bratislava

Konferenci podpořili:

Ministerstvo kultury ČR
Zlínský kraj

Jan Ohéral

Žurnalista Jan Ohéral (nar. 21. 9. 1810 v Žalkovicích, o. Kroměříž, zemřel 22. 6. 1868 ve Vídni) byl českým spisovatelem a novinářem. Vystudoval gymnázium v Kroměříži a filosofii v Brně. Věnoval se literatuře a žurnalistice.

Svou profesní dráhu začal jako redaktor kalendáře Mährischer Wanderer (Brno, 1830-1859), který v Brně vydával nakladatel C. J. Jurende, jenž za jeho vedení získal značnou oblibu svými beletristickými a historickými články. Souběžně redigoval český kalendář Domácí přítel (Brno, 1845), vydávaný knihkupcem C. Winikerem. Ohéral byl v pracovním vztahu s moravskými vlastenci, jako byli F. C. Kampelík, F. M. Klácel nebo A. V. Šembera.

Morava včetně jejího hlavního města Brna byla pokládána více za německou než Čechy, byť v ní české obyvatelstvo rovněž převažovalo. Záměrem akce, organizované u příležitosti 200. výročí narození Jana Ohérala, bude sledovat národní obrození české kultury, ke kterému postupně docházelo od 30. let 19. století a bylo ukončeno rokem 1861, kdy došlo k zákonnému umožnění spolkové činnosti. Pohled na vývoj událostí je možné sledovat na Ohéralem redigovaném časopisu Moravia (Brno, 1838-1848), který byl beletristickým listem s českou vlasteneckou tendencí. O české literatuře psal J. Ohéral také do německého časopisu Ost und West (Praha, 1837-1847).

Se jménem Jana Ohérala vyvrcholily snahy o založení prvních českých novin na Moravě, kterými se staly Týdeník, listy ponaučné a zábavné (Brno, 1848-1849; více), jichž byl Ohéral redaktorem ve spolupráci s F. M. Klácelem. Tento list zanikl v lednu 1849 a měl pokračování ve dvou denících: Moravské noviny (Brno, 1849-1872) podporované Moravským sněmem a redigované F. M. Klácelem, a Moravské národní noviny (Brno, 1849-1852), redigované J. Ohéralem, které však se neudržely z finančních důvodů.

Po zániku Moravských národních novin odešel Ohéral do Prahy, kde převzal redakci beletristického časopisu Erinnerungen (Praha, 1822-1864) a vydával Prager Morgenpost (Praha, 1857-1864), čímž se však značně zadlužil. Ve své žurnalistické kariéře pokračoval ve Vídni od r. 1864 a přispíval do novin Die Presse (plné texty) a Konstituonelle Volks-Zeitung.

Jan Ohéral se zasloužil o popularizaci české literatury, ve které měl značný rozhled. Správně ocenil K. H. Máchu v souvislosti s charakteristikou soudobého českého písemnictví. Pod pseudonymem J. Žalkovský přispíval do časopisu Obrazy života, redigovaném v Praze Janem Nerudou. Psal duchaplným a elegantním slohem. Přeložil Babičku od Boženy Němcové do němčiny, sama autorka překlad kontrolovala. Ohéral pocházel z českého prostředí, ale měl německé školy, když jiné v té době nebyly možné. V němčině byl proto silnější a využíval její znalost pro šíření české literatury v dobovém německém prostředí.

Osobnost literáta a žurnalisty Jana Ohérala dává příležitost soustředit odborníky z oborů dějin novověku, literatury, žurnalistiky a kultury a zhodnotit období nástupu národního obrození ve 2. třetině 19. století na Moravě, kdy se vztahy mezi českým a německým obyvatelstvem zpočátku rozvíjely ve vzájemné spolupráci, jak svědčí i organizační tvorba Jana Ohérala. Postupně se však tyto vztahy vyhrocovaly, než od 70. let převážily zájmy jednotlivých politických stran.

Poslední monografie o Janu Ohéralovi byla zpracována v r. 1969 a její autor, univ. prof. Miloslav Trapl ji ukončil výzvou k dalšímu studiu jeho díla. Osobnost Jana Ohérala je spojena s řadou vědních oborů, které od r. 1969 pokročily v možnostech výzkumu pramenů i jejich zobecnění. Přičemž zájem o řešení otázek národnostních menšin v kontextu doby je aktuální. Aktivity spojené s osvětlením kulturního vývoje v době národního obrození na jižní Moravě mohou být přínosem k regionálnímu výzkumu společenského vývoje 19. století.

Období mezi osvícenstvím a rozvojem spolkového života, jak je představuje mezidobí druhé třetiny 19. století, je v mnohém směru dosud méně probádaným úsekem českých dějin a osobnost Jana Ohérala dovoluje soustředit pozornost na oblast rozvoje kultury a národnostních vztahů té doby.

(200. výročí narození Jana Ohérala - novináře a demokratického vlastence / Jaromír Kubíček. In: Vlastivědný věstník moravský, 62, 2010, č. 3, s. 233-244.)

Sdílet / Založit |