Datum: 28. dubna 2005
Místo konání: Muzeum Kroměřížska, Velké náměstí 38, 767 11 Kroměříž
Zahájení: 9.00 hodin
Účastníci: Fialová Anežka, Krejčiříková Aneta, (Muzeum Kroměřížska), Drobníková Ivana (Knihovna Kroměřížska), Měsíc Cyril (AZZ Kroměříž), Zezulová Jitka (SOKA Kroměříž), Gajová Yveta (Arcibiskupské gymnázium Kroměříž); Friedlová Zdeňka, Kaňka Jan, Částková Pavla (KKFB, Zlín), Rosíková Hana (Muzeum JV Moravy, Zlín), Valůšek David (SOKA Zlín), Trnčáková Jarmila (UTB Zlín), Hubáčková Lenka (KGVU Zlín); Mátlová Iveta (Slovácké muzeum, Uherské Hradiště), Hromadová J., Chýla Roman (Knihovna BBB, Uherské Hradiště); Pokorná Marie (MVK Vsetín), Odehnal Petr (Městské muzeum Valašské Klobouky)
Seminář vedla PhDr. Zdeňka Friedlová
1. Zámecké knihovny ve Zlínském kraji – složité osudy, nesnadné pátrání (PhDr. Zdeňka Friedlová, Bc. Pavla Částková) – úvod do problematiky zámeckých knihoven, jejich význam, historie zámeckých knihoven 2. pol. 20. st., oddělení zámeckých knihoven při Knihovně Národního muzea, typy, evidence a katalogy zámeckých knihoven, zámecké knihovny Zlínského kraje
2. Kde hledat historické fondy na Zlínsku? (Mgr. Hana Rosíková) – zámecké knihovny v okrese Zlín (Luhačovice, Návojná, Vizovice), osudy zámecké knihovny Seilernů (Lešná u Zlína)
3. Zámecká knihovna Arcibiskupského zámku v Kroměříži (Cyril Měsíc) – nutnost propagace zámeckých knihoven na území Zlínského kraje, význam knihoven ve světovém měřítku, propagace jakoukoli formou (tištěná, CD apod.), zpracování vzácných rukopisů a prvotisků; podrobný výklad o knihovně při exkurzi
4. Databáze Manuscriptorium – historické fondy (nejen) zámeckých knihoven (Ing. Jan Kaňka) – www.manuscriptorium.com, o projektu Memoria, co je obsahem a jeho hlavní přispěvovatelé. Forma dat (bibliografické záznamy, digitální obrazy, plné texty, technická metadata). Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce 18. století v rámci Manuscriptoria – Zlínský kraj – z Kroměříže 121 záznamů, Zlín 2, Uherské hradiště 28 a Vsetín 89 záznamů.
Architektonicky plánováno – možnost dvoupodlažního skladu (speciálně zpevněná podlaha), nosnost odpovídá potřebám knihovny.
Celkem 35 000 svazků. Přírůstek dříve 700–1000 svazků ročně, nyní cca 300 sv./rok. Otevřeno 2× týdně (Po, St).
Činnost – výpůjční služby včetně MVS, bibliografické informace, konzultační činnost, katalogy, publikační činnost (momentálně dokončují doplněné vydání Bibliografie okresu Kroměříž – dr. Fialová), pořádání seminářů, Trienále umělecké knižní vazby – 5 ročníků, 5 sborníků, 5 svazků katalogů (bibliografie knihařské literatury).
60 % knihovního fondu zpracováno v počítači.
1. Úvod (Ing. Jan Kaňka) – nejdůležitější bibliografie ZK, tištěná × elektronická podoba, Bibliografie okresu Kroměříž – zpracováno druhé doplněné vydání, A. Fialová
– možnost informovat o regionálních publikacích formou diskusní skupiny Region ZK – přihlásit se je možné na webu KKFB www.kfbz.cz/region.htm
– prosba o vyplnění dotazníku na webu KKFB www.kfbz.cz/bibliografie
2. Panelová diskuse
o Tištěné bibliografie okresů: možnosti do budoucna
o Elektronické regionální bibliografie: tvůrci, formáty, dostupnost, zaměření
• Diskuse o tištěné a elektronické podobě bibliografie:
I. Mátlová, R. Chýla – Slovácké muzeum + Knihovna BBB (Uherské Hradiště) – vzájemná spolupráce při tvoření bibliografie okresu Uherské Hradiště, dávají přednost elektronické podobě,
D. Valůšek – se přiklání k elektronické podobě, studenti většinou o tištěné bibliografii ani neví, automaticky využívají elektronické zdroje,
J. Zezulová – stojí za tištěnou podobou, problém s elektronickou formou – omezený přístup při nedostačujícím technickém vybavení,
A. Krejčiříková – je pro tištěnou podobu,
M. Pokorná (MVK Vsetín) – zohlednit komu bude určena, proč vydávat – zpřístupnění veřejnosti,
J. Kaňka – finanční náročnost – elektronická podoba je přinejmenším stejně nákladná, ne-li dražší (výdaje na obnovu techniky a migraci dat),
J. Trnčáková – elektronická podoba nevylučuje tištěnou, důležitý je výběr kvalitních materiálů – redakce, mladá generace neumí využívat bibliografii; počítačové systémy – třídění, problém se selekcí informací, vyhledávání – mnoho možností. Rozdílný přístup humanitně a přírodovědně zaměřených uživatelů.
J. Kaňka – el. podoba – nejen klasický pohled – v průběhu dalších let propojení bibliografických záznamů na plné texty,
Z. Friedlová – velké plus tištěné podoby – provedení redakční práce, kvalitní výběr
• Diskuse zda vydat nové, doplněné a opravené vydání nebo vydat bibliografii pouze za nezpracované období, jako doplněk:
A. Fialová – doplněné a rozšířené vyd. – výhoda – nepřesné, chybějící záznamy ze zpracovaných let je možno doplnit, vydání Bibliografie okresu Kroměříž z r. 1984 je navíc rozebráno,
D. Valůšek – možno řešit dodatky a doplňky, nevýhodou je pak však nutnost hledání v několika zdrojích.
Z. Friedlová – závěr – držet se zásady, že elektronické nevylučuje tištěné, na zpracování a redakci je však nutný odborník, který bude ochoten se této práci věnovat.
Případní zájemci ať se ozvou do KKFB Z. Friedlové.
Žádost o oficiální vyjádření k tomuto problému jednotlivých institucí ZK – každé stanovisko je vítáno, i záporné.
Získané informace budou předány na zasedání RR Edice ZK na začátku června.
Společná dohoda závěrem – to co je již zpracováno, je vhodné vydat. Všichni přítomní souhlasí s vydáním nového doplněného vydání Bibliografie okresu Kroměříž, které zpracovala A. Fialová.
Knihovna patří k
nejcennějším historickým knižním fondům, zachovaným v České republice. Vzhledem
k založení vysokými církevními hodnostáři v ní převažuje teologická
literatura. Starou knihovnu založil Karel II. Liechtenstein – Castelkorn.
V roce 1694 dal vypracovat zakládací listinu a knihovnickou instrukci. V
roce 1870 byla ve 2. patře založena tzv. nová knihovna kardinálem arcibiskupem
B. E. Fürstenberkem. O zpřístupnění a rozvoj knihovny se nejvíc zasloužil
archivář a historik kroměřížské obrazárny dr. Antonín Breitenbacher
(1874–1940). Za jeho řízení dosáhla knihovna více než 40 000 svazků.
V roce 1949 byla knihovna svěřena do péče olomoucké Univerzitní knihovny.
Po založení oddělení zámeckých knihoven při Národním muzeu v Praze
v roce 1954 přešla do jeho správy.
Ve Zlíně 6. 5. 2005
Zapsala Z. Friedlová, P. Částková